traumatologický plán

TRAUMATOLOGICKÝ PLÁN

Zpracoval : Petr Šácha

OZO BOZP č.osv. 42/TEP/2008

Schválila: RNDr. Ivana Dvořáková

ředitelka školky

24. dubna 2012

Poskytování první pomoci

Umělé dýchání :

Před začátkem umělého dýchání položí zachránce zasaženého na záda, která pod lopatkami podloží svinutou pokrývkou, složeným kabátem apod. je-li postižený v bezvědomí, otevře mu ústa a zbaví je případných zbytků jídla nebo jiných nečistot. Má-li postižený zubní náhradu, kterou je možno z úst vyjmout, zachránce ji odstraní. Bezvědomému uvolní šat, vázanku, límec, pásek, šle apod. a po uvolnění dýchacích cest mu zakloní hlavu co nejvíce vzad. Hlava postiženého musí být v trvalém záklonu po celou dobu umělého dýchání. Zachránce tuto polohu udržuje tak, že jednou rukou obrácenou dlaní vzhůru podsune pod krk postiženého a nadzvedá ho, druhou ruku mu položí na čelo a stlačuje hlavu mírně dozadu. Tím se napne krk a kořen jazyka se oddálí od zadní strany hrtanu. Obvykle se také otevřou ústa postiženého, pokud jsou křečovitě zaťata, zachránce je násilně neotvírá a provádí umělé dýchání nosem zasaženého. V umělém dýchání je nutno pokračovat nepřetržitě až do oživení !

Míjí-li se umělé dýchání účinkem, zůstává-li obličej postiženého nadále bledý, rozšířené zornice se nezužují a tep na velkých cévách ( krkavice, stehenní tepna ) je nehmatný, přistoupí zachránce k nepřímé masáži srdce.

Nepřímá srdeční masáž :

Zachránce uloží postiženého na tvrdou podložku a postaví se na jeho levou stranu. Zápěstí pravé ruky položí dlaňovou stranou na dolní část hrudní kosti a asi 3 až 5 cm nad dolní okraj hrudní kosti. Prsty ruky směřují k pravému lokti postiženého, ale nedotýkají se hrudníku. Levou ruku položí napříč přes pravou a vahou těla prostřednictvím natažené horní končetiny stlačuje rytmicky horní kost směrem k páteři až do hloubky 4 až 5 cm asi 60 krát za minutu. Druhý zachránce provádí umělé dýchání metodou z plic do plic v poměru na pět stlačení hrudní kosti jeden vdech. Zachránce pokračuje v nepřímé srdeční masáži tak dlouho, až se srdeční činnost obnoví. Původně bledý obličej a zevní sliznice pak zrůžoví, rozšířené zornice se zúží a tep na velkých tepnách ( krkavice, stehenní tepna ) je pozorovatelný. Při všech způsobech umělého dýchání musí zachránce neustále kontrolovat, zda hrudník postiženého vykonává dýchací pohyby. První známkou vrácení dýchání je, že postižený učiní polykací pohyb, po němž zpravidla následuje první samovolný vzdech.

Umělé dýchání je možné ukončit pouze na příkaz lékaře !

Po zajištění umělého dýchání se ošetří popáleniny a zlomeniny. Při zlomenině je nutno končetinu znehybnit pomocí dlah. Rány mohou krvácet ze žil ( krev se řine trvale ) nebo tepen ( krev vystřikuje přerušovaným proudem ).

Při úrazech elektřinou je hlavní zásadou nepřenášet, nepřevážet postiženého, není-li popálen na větší ploše kůže a nekrvácí-li nezadržitelně z větších tepen.

Postiženého ani na okamžik neopouštět !

Je-li postižený v bezvědomí, avšak dýchá a má hmatatelný tep a nejeví známky vážnějšího zranění, musí být uložen do vodorovné polohy na boku hlavou co nejvíce zakloněnou a s oděvem kolem krku, břicha a hrudníku ( límec, opasek, šle vázanka ) uvolněným tak, aby jeho dýchací cesty byly volné. Nesmí se mu vlévat do úst žádný nápoj ani podávat léky. Zasažený musí být neustále pod dohledem a jeho dýchací a srdeční činnost musí být sledována. Dýchá-li pomalu, povrchně a nepravidelně, zavede se podpůrné dýchání. Postiženého je třeba uložit do vodorovné polohy v teplé místnosti, uvolnit mu oděv a podávat teplý nápoj ( čaj ). Nesmí zůstat bez dozoru, vstávat může až po souhlasu lékaře. Je-li v bezvědomí, ale dýchá a má hmatatelný tep, zachránce ho uloží do vodorovné polohy na bok, s hlavou co nejvíce zakloněnou, aby se mu uvolnily dýchací cesty. Nesmějí se podávat nápoje ani léky a až do příchodu lékaře je třeba sledovat dýchání a tep ! I při lehkém elektrickém úrazu musí být postižený odveden k lékaři. Těžce raněný jedinec musí být po nabytí vědomí co nejdříve dopraven do nemocnice, před převozem je třeba k němu připevnit lístek s přesným údajem, kdy bylo přiloženo škrtící obinadlo. Zraněného doprovází při převozu průvodce, který má mít s sebou teplý nápoj. Průvodce podá lékařům v nemocnici přesnou správu o tom, jak poranění vzniklo, o druhu, velikosti napětí a síle proudu i o všech průvodních okolnostech úrazu.

Činnosti, které se nesmí provádět při první pomoci :

Svlékat šaty zraněného (výjimku tvoří poleptání louhy a kyselinami)!
Vracet vyhřezlé útroby do dutiny břišní!
Vtlačovat obnažené úlomky kostí u otevřených zlomenin do rány!
Odstraňovat vyčnívající cizí tělesa z ran, protože často mohou tamponovat poraněné cévy nebo dutiny!
Násilně měnit polohu zraněného. Je-li při vědomí, nevnucujeme mu polohu, kterou odmítá!
Do ran a na popálená místa sypat prášky s antibiotiky, aplikovat masti nebo polévat rány dezinfekčními roztoky!
Podávat tekutinu ústy!
Zjišťovat hloubku ran!
Ponechat zraněného bez dozoru!

PP – při kolapsu :

V rámci první pomoci postiženého uložíme na záda se zvýšenými dolními končetinami.
Uvolníme tísnící částí oděvu a zajistíme přívod čerstvého vzduchu.
Po návratu vědomí ponecháme ještě chvíli postiženého v klidu.
Pozor na možné vdechnutí při zvracení!

PP – při snaze o zastavení zevního krvácení :

Na místo krvácení přiložíme obvaz (při výraznějším krvácení tlakový).
Nestíráme tvořící se krevní sraženinu.
Při obvazování se snažíme zastavit krvácení nejlépe s použitím elastického obinadla.
Příslušnou část těla znehybníme.
Při velkém krvácení, kdy není čas hledat vhodný obvaz stlačíme cévu přímo v ráně, např. prsty nebo stlačíme přívodnou tepnu v tlakovém bodě.
Po zastavení krvácení provést protišoková opatření a zajistit transport k lékaři.

PP – při otevřených poraněních :

První pomoc spočívá zejména v zabránění vniku infekce do rány. Proto je nejvhodnější sterilní krytí a očištění pouze okolí rány.
Do rány nic nesypeme, ani ji nezakrýváme mastnými obaly. Nepřikládáme mokré obvazy a nevytahujeme uvízlá cizí tělíska.
Po zakrytí rány musíme znehybnit postiženou část těla a zajistit transport.
Při malých oděrkách použijeme výplach peroxidem vodíku a okolí dezinfikujeme např. septonexem. Povrch rány necháme zaschnout.

PP – při popáleninách :

Nejprve zamezíme dalšímu působení tepelné energie.
Odsuneme postiženého od zdroje tepla, uhasíme hořící oděv.
Při poruchách dýchání (horkým vzduchem, kouřem) zahájíme umělé dýchání, eventuálně nepřímou srdeční masáž.
Popálené plochy ochlazujeme studenou vodou nejméně 20 minut a po tuto dobu nepřerušovaně.
Z popálené plochy neodstraňujeme přiškvařený oděv.
Mimo vodu neaplikujeme na popálená místa žádnou jinou látku. Po ochlazení sterilně kryjeme popálené plochy a znehybníme je. Při popálení očí vyplachujeme borovou vodou.
Raněného přikrýváme suchými pokrývkami.
Pokud jsou popálené plochy veliké, zabalíme postiženého do pokud možno čistého a vyžehleného prostěradla.
U popáleného může hrozit šok, proto nesmíme zapomenout na protišoková opatření.
Nakonec pacienta transportujeme do lékařského zařízení.

PP – při zlomeninách a vymknutí :

Jde-li o otevřenou zlomeninu, nejprve sterilně kryjeme obvazem a neodstraňujeme z rány úlomky kosti ani cizí předměty.
Dalším úkonem v rámci PP je znehybnění neboli imobilizace. Obecně pro ni platí, že při znehybnění musí být imobilizovány oba klouby sousedící se zlomeninou. Toto pravidlo platí i u vymknutí.
Při imobilizaci používáme šátky, obinadla, kovové, dřevěné nebo nafukovací dlahy. Pokud tyto prostředky nejsou k dispozici, užijeme ty, které jsou dostupné na místě zranění.
Každých 15 minut kontrolujeme stav – prokrvení znehybněné končetiny.
Součástí správného znehybnění je uložení poraněné končetiny do zvýšeného postavení.

Cizí těleso v oku

Tělísko se snažíme odstranit smotkem vaty nebo okrajem vlhkého kapesníku.
Tělísko může být zaseknuto v rohovce a v tomto případě se jej nepokoušíme odstranit.
Přiložíme krycí obvaz a odešleme pacienta na speciální vyšetření.

Stručné shrnutí postupu při záchraně :

Jednat rychle, ale klidně a účelně.
Vyprostit postiženého z dosahu el. proudu – vypnutím proudu, odsunutím nebo přerušením vodiče, odtažením postiženého.
Ihned zavést umělé dýchání, jestliže postižený nedýchá.
Okamžitě zahájit nepřímou srdeční masáž, není-li hmatatelný tep.
Přivolat ihned lékaře.
Co nejdříve uvědomit vedoucího příslušného pracoviště.

Důležitá telefonní čísla :

Záchranná zdravotní služba 155

Policie 158

Hasiči 150

Centrální tísňové volání 112

Při poranění chemickými látkami postupujte podle pokynů v bezpečnostních listech a volejte :

Toxikologické informační středisko Praha – tel. 224 919 293, 224 915 402