Učitelling
„Co je to za název? Snaží se být světoví? K čemu ta kombinace českého slova s anglickou koncovkou?“
Tak tohle byly první myšlenky, které mě napadly při čtení názvu semináře.
A není to jedno? Zní to vlastně…zábavně a neobvykle. A program je náramný. Budoucí účastníci a zájemci si mohou vybrat hned z několika bloků. Těmi je po dobu 90 minut budou provádět učitelé – kolegové a zároveň bývalí finalisté či vítězové soutěže GTP.
Vybírám si Individualizaci v ČJ s Barborou Heřmanovou, Přemýšlivou matematiku s Tomášem Chrobákem a Pište si s Pavlínou Loňkovou. Na jeden den se ze mě znovu stává žák- student. Jiný úhel pohledu. Fyzicky, v realitě pátečního dne, sedím v lavici ve skupince stejných nadšenců. Mentálně, vzpomínkami se nastavuji postupně do věku spektra 7let, pak 10, nakonec 13-14.
První blok je návratem k mé původní aprobaci češtináře, řešíme Shodu přísudku s podmětem. Cesta je to spletitá, plná nástrah, ale učitelka Bára nám dává návodnou „mapu“, ukazatelé jsou barevní, řešení zvládáme ve dvojicích, vyvozená pravidla ověřujeme na úkolech rozmístěných lákavě v různých částech třídy…nápady a výběrem se to jenom hemží.
Přemýšlivou matematiku si volím čistě ze zvědavosti a jen a jen kvůli sobě. Nikdy mi totiž tento školní předmět nepřirostl k srdci. Nešel mi. Neměla jsem ho ráda. Tomu odpovídaly i výsledky, zvláště ty gymnaziální. Zvědavost má se pojí i s faktem, že Tomáš Chrobák učí matematiku prostřednictví Hejného metody, o které jsem toho mnohé slyšela, něco málo si o ní přečetla…a teď se mi spojila v možnost ji zažít. Ve třídě je nás přes 30.
„Tak, zvedněte ruku, kdo z Vás neučí matematiku.“ Moje ruku je jediná. Ostatní se po mně nechápavě otáčejí. Začínám se červenat. „No to je bezva!“, povzbudí mě Tomáš a ptá se na důvody mé přítomnosti. Jdu s pravdou ven. Nebavila, nešla, samé pětky, nerozuměla jsem jí. „To je skvělé, já ji taky neměl rád, změnilo se to až na SŠ.“ A mně se ta matematická nenávist lehce začala rozpouštět v 90 minutách jeho aktivit. Jen barevné kostky. Spousta variací s nimi. Zdánlivě málo….stačilo.
Pište si! Imperativ coby název odpoledního bloku, posledního v mé řadě výběru. Práce s delšími texty. Zase jinak, znovu tvořivě. Vyvozování, argumentování, debaty. Podtrhávání a nové formulace. Cizelování myšlenek a slov. Jednoduchost v detailu. To mě bavilo.
Závěrečná moderovaná diskuze celý Učiteling příjemně završila.
Díky za ten den. Díky za možnost tam být. Díky, paní ředitelko, žes mi to umožnila. Bylo to bezva!
Mgr. Renáta Vlachová
